Kde jsme pomohly

Hromadná pomoc pro kojenecký ústav v JAR

Když si člověk řekne, že to nějak přece musí jít...a ono to jde! 

24879983_1604026166285566_1325256305295448791_o

Často jsme všichni konfrontováni fotografiemi bezprizorních, zubožených a hladových dětí z afrického kontinentu. Nikoho tyto fotografie již příliš nepřekvapí a mnoho lidí rádo pravidelně, či nárazově přispěje na organizace, které se věnují pomoci těmto dětem.
Za mnohaletého života v Jihoafrické republice jsem byla bídou a nelehkým osudem afrických dětí konfrontována přímo, ale s ohledem na velkou korupci zmítající tuto zemi jsem pořád hledala způsob, jak dostat potřebnou pomoc oněm dětem, ale být si přitom jista, aby se ani kousek té pomoci nikde “nezatoulal”. 

Od roku 2014, narození mé nejmladší dcery, jsem se začlenila do stále rostoucí komunity tzv. nosících rodičů. Rodičů, které spojuje láska k jejich dětem a nošení jejich ratolestí. Ať mají již důvody jakékoliv, od volných rukou, až po exklusivně kontaktní rodičovství, tito rodiče jsou velmi empatičtí, přátelští a akční. 

 

Krom jiných skupin, kde jsem sbírala informace, jsem se stala členkou skupiny Moderní Nosičky. Tato skupina sdružuje exklusivně ženy, kde si mohou nejen předávat tipy na nošení a všeobecné rady v rámci mateřství a rodičovství, ale také mohou vypustit páru a spolu se zasmát. Tato skupina mi velmi přirostla k srdci a zrodil se nápad. 

Do JAR létáme každý rok a proč tedy nepředat sbírku osobně? 

S myšlenkou jsem se svěřila Denise a celý projekt se začal formovat. Poskytla mi platformu k oslovení ostatních a vždy byla ochotná mé nápady konzultovat. V minulých letech jsem spolu s dcerami chodila pomáhat do kojeneckého ústavu v srdci Johannesburgu a rozhodly jsme se tedy uspořádat sbírku přímo pro tento ústav s tím, že já, na své náklady věci pořídím a předám, zdokumentuji, dodám vše k posouzení Denise a následně mi bude částka proplacena z vybraných zdrojů. Tímto způsobem se k dětem dostane 100 procent vybraných prostředků a každý, kdo přispěl má kontrolu nad tím, co se pořídilo a může si vše ověřit, než se finance použijí. Což bylo přesně to, o co jsme usilovaly. 

Za velkého, nejen časového, vypětí Denisy a Dariny a jejich kolegyň se podařilo shromáždit bezmála 50 000Kč a po dohodě s přispívajícími se rozhodlo, že se nebude předávat hotovost, ale nakoupí se přesně to, co je pro děti potřeba. Čímž se zrodila komunikace mezi mnou a Justinem z Ethembeni Children ́s home v Johannesburgu. 

Ethembeni home je kojenecký ústav, kde se starají o děti od narození do tří let. Celý projekt je zaštítěn Armádou Spásy a domov přežívá povětšinou z dotací a darů. Je domovem pro děti, které byly pohozeny na ulicích, nebo pro děti, o které se rodiče nezvládají postarat apřinesou je do domova. Osudy těchto dětí jsou srdcervoucí a tragické a nejedno dítě se bude celý 

života potýkat s následky plynoucími již z prenatálního období. Mnoho dětí bylo vystaveno vlivu drog, alkoholu a nejedno je nakažené virem HIV. 

Vzhledem k omezenému rozpočtu má domov i omezený počet stálých zaměstnanců a spoléhá do velké míry na pomoc dobrovolníků, kteří si s dětmi chodí hrát, přebalovat, krmit... 

Ale zpět k Justinovi... z naší konverzace, kdy zpočátku se mu nechtělo vůbec věřit, že na druhé polokouli je tolik empatických lidí, kteří jim chtějí pomoci, vyplynulo, že sice potřebují prakticky všecho, ale když se sešla takto významná částka, tak by si rádi řekli o industriální pračku a plynový sporák. Oboje sice domov má, ale v žalostném stavu a každý den je potřeba vařit jídla pro 30 dětí a také je udržovat v čistotě. 

Po konzultaci s ostatními se začalo s výběrem pračky a sporáku a nakonec došlo, už za mé osobní přítomnosti v JAR, k dohodě, že se pořídí pračka Speedqueen a velký plynový sporák. Oboje se pořídilo a to včetně dovozu (podařilo se vyjednat slevu) a záruky a všechny dokumenty se vypsaly přímo na jméno Ethembeni domova, aby neměli problém s případnou reklamací. Veškeré dokumenty a účty se průběžně zasílaly Denise do ČR, která korigovala sbírku odtamtud a infromovala o průběhu akce. 

I po koupi těchto spotřebičů zbylo ještě dost prostředků na pořízení léků, drogerie a kojeneckého jídla ... a najednou přišla prosba. Pokud je ještě něco k dispozici, že se jim právě pokazila lednička na mléko v nejmladším oddělení. Opět došlo k rychlé konzultaci s ČR a došlo k zakoupení i tohoto spotřebiče. Tímto se částka přehoupla přes vybranou sumu, ale Denisa nelenila a zaktivovala všechny k dalšímu výběru a většina se podařila pokrýt, čímž nelze jinak, než obdivovat generocitu všech zúčastněných, zejména, když vezmeme v potaz, že šlo o čas Vánoc, kdy nejedna rodina má sama rozpočet velmi napjatý. 

Toto všechno zabralo 3 dny soustavné komunikace mezi Denisou v ČR, mnou a Justinem v JAR, výjezdů do obchodů, hledání nejlepších podmínek a cen, ale povedlo se! 

6.12.2017 dopolednedošlokpředáníčástidarů(ledničky,léků,drogerieapotravin)asporák s pračkou dorazily v odpoledních hodinách. 

Netřeba zdůrazňovat vděčnost, kterou vedení i běžní zaměstnanci vůči této sbírce a následně darům vyjádřily. Nikdy nezažily takto vysokou částku darovanou naprosto nezištně lidmi z druhého konce polokoule. 

Při předávání mi asistovala má rodina, viz fotografie. Vše je foceno autenticky, v průběhu samotné akce. 

24837675_1604026046285578_9044696933257885105_o24883494_1604027026285480_7894387719811043429_o24883237_1604026289618887_5310058664481768378_o25182028_1604026012952248_5594233233315404976_o24955614_1604026882952161_3278685245292278151_o

25073295_1604026162952233_5636512194360847090_o24959010_1604026526285530_4829045589689386309_o25075008_1604026739618842_7009709717376538689_o24799623_1604026212952228_8448257288045478150_o

24883466_1604026802952169_228301697105588209_o25073398_1604026679618848_5914284938212317599_o24955388_1604026772952172_1936349224043782392_o

 

Když se MN spojily poprvé aneb PŘÍBĚH IVANY VIOLOVÉ

 

Minulý rok v půlce září měla Andulka zácpu. Dva dny nekakala, a stěžovala si na bolest bříška. Zašli jsme k mudr. Doporučila nám espumizan, případně glycerinové čípky. Během dvou dnů byla Andulka dobrá. Na konci září začala chodit do školky. Byla naprosto spokojená, zdravá a krásná holčička. Na začátku října jsme oslavili její třetí narozeniny. Na konci toho samého měsíce si začala stěžovat na bolest nožiček, ale hned dodala, že jí kluk ve školce udělal au. Tak jsem se druhý den zeptala p. učitelky. Řekla mi, že děti běhaly na zahradě, tak je dost možný, že se něco přihodilo. Že nemůže ohlídat všechny děti najednou. Dá se to pochopit... Pak nějaký čas, asi 2 týdny vše v pořádku. Na konci listopadu jsem si všimla, že Andulka bývá unavenější než dřív. Začala jsem jí více pozorovat, měřila jsem jí 3x denně teplotu, ptala jsem se ve školce na jídlo, kolik snědla, a jak se zapojuje do her. Začátkem prosince si znovu začala stěžovat na bolest nožiček, začala málo jíst, a kolísala jí teplota i o 2 stupně za den.

Znovu jsme šli k doktorce, bříško opět nafouklé, teplota 37,8°C. Udělalo se CRP, naměřeno 50. Naše mudr, koukla do krku, a říkala, že tam to je podrážděný, ale nijak zvlášť. Hodnota CRP ukazuje na nějaký začínající zánět v těle, ale tím, že bříško je neprohmatné, nedokáže dneska určit co by to mohlo být. Navrhla nám, že druhý den slouží na pohotovosti, ať přijedeme, že se jí Andulka nelíbí. Ještě večer, si začala stěžovat na bolest v krku, po espumizanu se krásně vyprděla. Teplota vylezla na 38,4°C. Druhý den na pohotovosti už bříško zase měkké, ovšem CRP 88. V krku angína. Dostali jsme recept na atb. Andulčino první atb od narození... Léčba angíny probíhala v klidu. Jen Andulka si stále víc stěžovala na bolest nožiček. Po dobrání atb kontrola u lékaře. Angína přeléčena, řekla jsem mudr, že si Aní stále více stěžuje na bolest nožiček, a nejvíce v podkoleních jamkách. Tak Andulku zvážila, změřila, a zjistily jsme, že od konce září do půlky prosince vyrostla o 4cm. Mudr pojala podezření na růstové bolesti.

Nicméně týden po dobrání atb, to bylo 29.12. Aní chodila už jen za ručičky. Manžel ji naložil do auta a jel k mudr. Ta jí udělala CRP znovu, to bylo vysoké. Okamžitě nás poslala do nemocnice na kompletní vyšetření. Andulka prošla rtg plic, rtg kyčlí, sono bříška, sono pánve, kompletní ORL vyšetření. Samozřejmě odběr a rozbor krve i moči. Na základě těchto vyšetření nás přeložili do nemocnice v Ústí nad Labem. A tady už to šlo ráz na ráz. 30.12. znovu všechna vyšetření, mimo rtg. A začala vylučovací metoda. Potom za mnou přišla hematoložka, že přijdou chirurgové, zda to není zánět slepého střeva. Pokud ano, jde ještě dneska na sál, pokud ne, jde druhý den (31.12.) na odběr kostní dřeně pro vyloučení leukémie. Že už Anince na krev koukala, a že vypadá v pořádku, ale počáteční stádium leukémie se pozná jen z kostní dřeně... Chirurgové slepák vyloučili. Brečela jsem do polštáře skoro celou noc.

A to bylo poprvé, kdy jsem psala na fb do skupiny Moderních nosiček, ať nám drží palce, že Aninka jde druhý den ráno na odběr kostní dřeně. Kostní dřeň odebrána 31.12. v 7.00 ráno. Andulku mi přinesl mudr Pajerek ze sálu v náručí, ať ji nechám dospat. Za 10 minut byl zpět, že nemůže odejít domů, aniž by pro ní neudělal všechno. Šli jsme na magnetickou rezonanci, která ukázala nádorové onemocnění. V tu chvíli se mi zhroutil celý svět... Jak domeček z karet... 1.1. 2016 jsme jeli do Motola, tam už o nás věděli, mudr Pajerek jim volal. V tu dobu jsem nejvíc komunikovala s Eliškou Matějčkovou. Měla jsem od ní pujčený šátek Mum's Era Ethnic. 4.1. šla Andulka na sál. Tam ji brali znovu kostní dřeň, špalíček kosti a udělali biopsii nádoru. 7.1. dostala první chemoterapii, těch bylo celkem 8. Některé Aní zvládla bez komplikací, některé se bez nich neobešly. Vysoké teploty, zánět ve střevech (enterokolitida), afty v celém zažívacím traktu, dlouhé období bez bílých krvinek, celkový útlum krvetvorby. Následoval nespočet transfuzí krevních destiček, i červených krvinek. Andulka ve svých 3,5 letech a 100cm spadla na 19kg. Nepapala, nepila. Takže jí kapaly infuze s výživou i na zavodnění. Kolotoč atb... Už ani nevím, kolik měla anestezií, transfuzí, infuzí. Podkožně injekce na podporu tvorby bílých krvinek...

Na začátku dubna dokapala zatím poslední chemoterapie. Byly jsme skoro 2 měsíce doma. Aní přibrala na 14kg, začaly znovu růst vlásky, které před léčbou měla do půli zad. 13.6. jsme nastoupily na kliniku nukleární medicíny, kde Andulce podali infuzi radiojodu. Mohla jsem k ní jen v olověné zástěře s límcem, a sahat na ní jen v rukavicích. Byla radioaktivní. Po 14 dnech znovu radiojod. Potom 3,5 týdne na jipu, kde proběhl převod kmenových buněk. Který měl urychlit krvetvorbu po prodělané léčbě radiojodem. Domů jsme jely 27.7. Byly jsme 45 dní v Motole. Za těch 45 dní jsem mladší dcerku Terinku viděla 2x... :'( Teď jsme stále ještě doma, čekáme až si Andulka zregeneruje krev a jedeme na další léčbu. Po 19.9. nás čeká přešetření. Magnetická rezonance a gama kamera, tam uvidíme, jak zaúčinkoval radiojod. Ten ji aplikovali kvůli rozsáhlým metastázím v kostech. Nejvíce zasažena obličejová část, a pánevní... Chtěla bych moc poděkovat Andělům z fb skupiny Moderní nosičky. Udělaly sbírku na Andulku, darovaly nám pujčený šátek Ethnic. A protože se vybralo víc, peníze, co byly nad cenou šátku, nám poslaly na účet. Potom přišly další peníze. Jedna z vás dala do dipování šátek, a cenu nastavila tak, že co bylo přes, opět bylo pro Andulku. Za peníze od MN jsme pořídili roční dálniční známku, Andulce nová pyžamka, máme velkou spotřebu. Dále jsme pak nakoupili dezinfekční prostředky. Andulce novou matraci do postele. Hračky, které si moc přála... Jsem moc ráda, že patřím mezi Moderní Nosičky. Jsou to ženy s velkým srdcem na správném místě...

14169458_1392721860742592_891653962_n  14169703_1392725434075568_1929379456_n  14169529_1392727077408737_1508750551_n  14215505_1392725704075541_951303718_o

  

Trocha světla v těžkých časech aneb PŘÍBĚH ANET MACHÁČKOVÉ

Někdy stačí jen pár vteřin a člověk přijde téměř o vše. Nám se změnil život naprosto nečekaně, na můj první Den matek, kdy jsme při nehodě přišli s půlročním Samuelkem o manžela. Slíbil, že se vrátí domů a už nedojel. Nikdy by mě nenapadlo, kolik úžasných lidi kolem sebe máme a ani o tom nevíme! Moderní nosičky nás podržely v hodně těžkých chvílích, moc nám pomohly finanční sbírkou a dostali jsme i spoustu krásných dárků, poukazů a věci pro mě i Samuelka. Už jen ten pocit, že na to nejsme sami, nám moc pomohl a dodával nám silu a energii. Nikdy na to nezapomeneme!

 

14169731_10205569191824254_344646982_n     14182572_10205569161303491_287919953_n

Aktuality, akce a události

Zde naleznete vždy plánované akce a události, jako jsou srazy, školení a kurzy, hromadné objednávky či slevy a akční nabídky

Všechny akce

Blog Moderních nosiček

Team Admin - Denisa Bel – Volné ruce? K nezaplacení!

Jmenuji se Denisa, ročník 84, vyvdala jsem si exotické...

Celý článek

Team Admin - Hana Babničová

Jmenuji se Hanka a je mi 33 let. Spolu s přítelem...

Celý článek

Team MMN - Kate Julie Jarischová

Ahoj, jmenuju se Kate Julie. Mám zatím jediného...

Celý článek

Team MMN - Klára Müllerová

Jmenuji se Klára a už táhnu přes 30. Zanosila jsem...

Celý článek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace

Working...